Choroby nervové soustavy, jako je Alzheimerova choroba a další neurodegenerativní onemocnění, chronické bolestivé stavy či epilepsie, představují závažný léčebný problémem s výrazným sociálním a ekonomickým dopadem na celou společnost, zejména i díky vyšší prevalenci těchto chorob ve vyšším věku. Možnosti léčby těchto stavů jsou v současné době velmi omezené a případná léčba sebou nese celou řadu nežádoucích vedlejších účinků. Pro vývoj nových léčiv je proto nutné zkoumat mechanismy jejich vzniku. Výzkum z posledních let ukazuje na význam různých signálních molekul, receptorů na membránách nervových buněk a na souvislost nervové regulace se vznikem různých metabolických patologických stavů. Jedním z významných souvisejících patologických jevů je neuroinflamace, tj. zánětlivé změny v periferním a centrálním nervovém systému. Neuroinflamace se také podílí na rozvoji řady metabolických poruch.
Na čem pracujeme a čeho jsme dosáhli
Cílem spolupráce ÚOCHB, FGÚ a IKEM je výzkum mechanismů vzniku chorob nervového systému, racionální design a preklinické testování nových potenciálních léčiv. Naše strategie se v současné době opírá zejména o vývoj a modifikací látek zvaných neurosteroidy, které jsou svým původem tělu vlastní a mohou významně ovlivňovat funkci různých receptorů. Současně ve spolupráci s IKEM plánujeme studie zaměřené na úlohu neuroinflamace.
V rozvoji řady závažných neurologických a psychiatrických onemocnění, jako je akutní či chronická neurodegenerace, Alzheimerova choroba, autismus, schizofrenie a epilepsie, se významně podílí patologické změny funkce glutamátových N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů. Cílem výzkumu vedeného prof. Ladislavem Vyklickým (FGÚ) a Dr. Evou Kudovou (ÚOCHB) je nalézt látky, které by upravovaly nadměrně zvýšenou nebo sníženou funkci těchto receptorů. Výsledky na animálních modelech ukázaly, že námi vyvinuté deriváty neurosteroidů mají významný efekt v preklinických studiích.
Epilepsie je charakterizována více než 25 syndromy a četnými typy záchvatů, které se mohou lišit jak v závažnosti, tak odpovědi na léčbu. Skupina vedená prof. Pavlem Marešem (FGÚ) a Dr. Evou Kudovou (ÚOCHB) ukázala, že v modelových pokusech na zvířatech mohou neurosteroidy snižovat četnost záchvatů, mortalitu či odumírání nervových buněk při současném snížení úzkosti a bez poškození učení a paměti.
Výsledkem spolupráce v těchto projektech je řada vědeckých publikací v prestižních časopisech, patentů a slibných látek připravovaných pro preklinické testování.
V nedávné době byl také zahájen výzkum v oblasti léčby neuropatické bolesti. Ta vzniká z mnoha příčin, často při traumatickém poškození periferních nervů a mozku nebo v důsledku diabetu, virových onemocnění, nádorů či jejich léčby cytostatiky. Významnou úlohu při jejím vzniku hraje také neuroinflamace. Léčba neuropatické bolesti je obtížná, může vyvolávat nežádoucí lékovou závislost a je často zcela neúčinná. Cílem výzkumů pod vedením Dr. Jiřího Palečka a Dr. Jana Jakubíka (FGÚ) a Dr. Evy Kudové (ÚOCHB) je vyvinout nové neurosteroidy s posílenými analgetickými účinky a bez výrazných nežádoucích účinků, které by tak mohly sloužit jako potencionální léčiva bolesti.
